XIII. STOLETÍ je pre nás absolútne špecifickou záležitosťou a doslova kultom, preto sa nám týmto rozhovorom tak trochu splnil malý sen. Kto nevie o čo ide, kapela hrá gothic rock s fascinujúcimi textami. Závan mysteriózna, temnoty, záhrobia a gotiky dýcha práve na vás... Otázky kládla Moony (dve Storm) a vyspovedaný bol Pavel Štěpán.
Hudba XIII. STOLETÍ dýcha jednoduchosťou a nesmiernou originalitou, opradená mystičnom a hororovou lyrikou. Davmi milovaná a nenávidená. Veľká časť vašich stúpencov sa nachádza v metalovej komunite, rovnako ako náš fanzin, naši príbuzní a priatelia. Ako sa vy ako bývalá punková kapela dívate na tento hudobný žáner?
XIII. Století hraje hudbu okrajového žánru a je svým způsobem vyjímečné. To přináší dva tábory fanoušků, jedni nás milují a druzí nás proklínají. Já myslím, že to tak má být, a že je to znamení, že to děláme dobře. Já metalovou muziku neodsuzuji, má své fanoušky a příznivce. Nás ale tato hudba neovlivnila a je nám vlastně tak trochu cizí. My jsme vyrostli na punkové a undergroundové scéně. Poslouchali jsme jeden čas i skupiny jako třeba MOONSPELL nebo TIAMAT ale spíše jako doplněk než jako fanoušek.
Opíš nám priebeh zrodu nových skladieb, tvoríte spoločne, alebo je to záležitosť niekoľkých jednotlivcov?
Scénář je u každé písničky jiný. Ve většině případů ještě než se sejde celá kapela máme sezení s bráchou v soukromí, kde on mi nové věci přehraje. Ve velké míře má písničky připravené kompletní. Potom se sejde celá kapela na zkušebně a dodělává se celkový anranž sklady.…. a pak zkoušíme a zkoušíme a zkoušíme…
Každý album vám pripomína určité časové obdobie, kedy vznikal. Ktorý máš najradšej?
Na to je strašně těžký odpovědět. Každý album je jako Tvoje dítě, nemůžeš říci který je špatný a který dobrý. Některý vyniká v tom, a jiný v něčem jiným. Album Amulet bylo první a k prvotině vždycky přistupuješ jinak, „Gotika“ vznikala za velmi těžkých situací, dělali jsme jí sami dva s bráchou a museli jsme udělat hodně ústupků než jsme se domluvili s vydavatelstvím na její realizaci, období kolem „Nosferatu“ a „Werewolfa“ bylo v mém soukromém životě hodně důležitý a to se promítne i do muziky kterou děláš, i kapela v té době jela na 100 procent, „Ztraceni v Karpatech“ je rozpačité album ale dalo vzniknout našemu velkému hitu Elizabeth. Samozřejmě si velmi vážím i „Metropolis“ a našeho posledního alba „Vendetta“.
Posledná tvorba je hodne kontroverzná a futuristická, spomínal si, že pripravujete reinkarnáciu XIII. STOLETÍ, kedy sa na ňu môžeme tešiť? Budú nové skladby rovnako modernistické, alebo to bude návrat do upírskej tematiky?
Všechno je teprve na začátku, máme v kapele nový lidi a všechno ukáže čas. Máme skvělý nabídky na festivaly do Polska a Německa. Nové věci zatím necháme v šuplíku a uvidíme jak budou věci postupovat dál. Máme v plámu udělat koncertní program ze starších věcí, odehrát pár koncertů, a až potom budeme uvažovat o možném albu. Ale už teď vím, že se k upírské tematice nehodláme vracet v tak velké formě jako dříve.
Čo momentálne robíte?
Sedím u počítače a odpovídám na Tvé otázky :o) Teď vážně. Brácha se živý hudbou profesionálně a v současné době spolupracuje s Horáckým divadlem v Jihlavě. Třetí vydání Knihy Nosferatu spatří světlo světa snad během první poloviny letošního roku. Petr ještě pracuje na jedné knize ale o tom bych nerad mluvil. To je ale zatím pod pokličkou. Já se hudbou neživým, chodím do práce jako každej druhej. Tato moje hudební nezávislost mi dává jiný pohled na kapelu než má Petr. Zkoušel jsem hrát i v jiných skupinách ale to srdíčko je prostě u Třináctky. Takže jsem hraní po čase zabalil a hledal jinou nehudební aktivitu. Pořídil jsem si dva psy, jsou to krásný anglický chrti rasy whippet. Jezdíme po chrtích dostizích a úplně jsem tomu propadl. Letos se chystáme i k vám na Slovensko. A do toho samozřejmě děláme na obnově kapely, sháníme zkušebnu atd.
Nepociťuješ rokmi, ako plynú obyčajné dni, že už na temnotu nezostáva toľko času a že sny už viac snívate ako žijete, alebo vaša vampírska duša stále rovnako baží po krvi?
Jo jo na tom něco je. S přibývajícími roky se člověk vyvýjí a na spoustu věcí mění názor. S temnotou nevím jak to myslíš, ta tu prostě byla, je a bude. Mám pocit, že poslední dobou se mi daří realizovat své sny. Ale to záleží na každém jedinci zvlášť a jeho přístupu k dané věci.
Vaša hudba je plná emócií. Zaoberáš sa nimi často? Z čoho máš radosť a z čoho strach? Rád sa bojíš?
Jsem zrozený ve znamení střelce a tím pádem mám k emocím hodně blízko…Z čeho mám radost? … napadá mě spousta věcí … i jedna taková blbá fráze ...mám radost když můžu svým přátelům udělat radost… mám radost když mi máma zavolá že se zdravotně cítí dobře, pak mám radost když ráno vstanu a je krásnej sluneční den, pak mám radost když jeden z mých psů se dostane na dostizích do finále, … a to by jsme tady byli ještě zítra ale nic se nevyrovná tomu nádhernýmu pocitu stát na podiu a tvořit tu úžasnou hudební energii. Z čeho mám strach? Z blbců a zlých lidí! A bojím se rád, miluju horory!
Vo vašej lyrike sa často objavuje žena. Žena ako vamp, pokušenie, hriech, neha, zlo... Akú rolu hrá ženské pokolenie vo vašej kapele? Mimochodom Elizabeth je vskutku vydarená pieseň!
K tomuto tématu bych se nechtěl moc vyjadřovat, ale vystihnula jsi to naprosto přesně...pokušení, hřích, něha, zlo ….. asi v tomto pořadí :o)
Mrzia ma vaše skúpe koncertné aktivity. Bolo by nám cťou vidieť vás naživo. Pripravujete nejaké vystúpenia?
Jak už jsem psal je to zatím ve fázi příprav. Kdoví co se stane za pět let. Hudební skupina je jako organismus a pokud vše funguje jak má, je tento organismus na podiu schopen neuvěřitelných věcí. Vím že koncertů máme jako šafránu, ale tak to nebylo vždycky. Byly časy když jsme hrávali 6 x do měsíce, vymetli jsme kdejakej sál a tomu se chceme už vyhnout. Nebráníme se hrát častěji ale chceme kompletní zázemí pro skupinu a to ti všude nabídnout nemůžou. Neumíš si představit některý sály, kde šatna pro muzikanty byl plesnivej sklad piva.
Aké to je mať spriazneného brata, s ktorým ste spolu v kapele? Ako vychádzate po ľudskej stránke? Pripadáte si sami sebe odlišní od obyčajnej civilizácie a ako vás vníma okolie?
Mě už to ani nepřijde. Hrajeme spolu tak dlouho, že stačí pohled, gesto a ten druhý ví že se něco děje. Samozřejmě se občas pohádáme jako normální bráchové ale s odstupem času se vše srovná. S Petrem je někdy těžké vyjít, je to velmi komplikovaná osobnost. Kdo ho nezná může působit odtažitě až odmítavě ale to je jeho obrana proti kontaktu s lidmi se kterými nechce komunikovat. V hudbě jsem mu vždycky věřil… Jednou za námi přišli dva kluci po koncertě na šatnu a chtěli aby s nimi jel brácha do Transylvánie. Hrozně se divili že nechce i když mu zaplatí všechny výdaje. Nechtěli to pochopit a málem z toho byla šarvátka. Těch incidentů ze šaten bylo čím dál víc a právě z těchto důvodů jsme se uzavřeli a moc s fanoušky po koncertě nekomunikujeme. To není tím, že by jsme si jich nevážili, jen potřebujeme svoje soukromí. To je pro nás hrozně důležitá věc! Prostě nebudeme s fanoušky po koncertě chodit na panáka a probírat nesmrtelnost nesmrtelných.
Čí to bol nápad zhudobniť zakázané Kvety Zla?
To byl vyloženě bráchův nápad a musím přiznat že tohle byla jedna z věcí kterou nikdo z kapely předtím než jsme jeli do studia neslyšel a ani neměl zdání, že se něco takového chystá. Brácha jí nahrál sám bez naší asistence. Zavřel se do studia jen se zvukařem a my čekali co z toho bude. Asi za půl dne za námi přišel a řekl pojďte si něco poslechnout já myslím že je to dobrý. … já si to poslech - a málem měl infarkt!
Jihlava má svoje mystické kúzlo, ovplyvnila jeho história vaše detstvo, prípadne celkový rozvoj osobnosti?
Jihlava je krásný město, které má svoji historii. Miluju procházky starou Jihlavou podél kamenných hradeb. Když procházíš starými uličkami, někdy máš pocit jakoby se čas na chvíli zastavil … možná taky jo, tady je všechno možný…Já myslím, že Tě hodně ovlivní místo kde žiješ, ale to si začneš uvědomovat až později. Brácha napsal píseň o Jihlavě ale zatím na žádném albu nevyšla.
Preskúmali ste jihlavské katakomby aj dôkladnejšie? Veríš v ich
magičnosť?
Věřím ve spoustu věcí a mimo jiné i v magičnost jihlavského podzemí. Měli jsme s bráchou možnost navštívit katakomby každý zvlášť se svými přáteli. Velká výhoda byla že slečna, která měla správu podzemí na starosti, byla posluchačkou Třináctého století. Já jsem podzemí navštívil po uzavírací době se studijní skupinou Modré světlo vedenou panem Jaroslavem Chvátalem. A bylo to opravdu zajímavý, hlavně když nám u svítivé chodby vypadla elektrika. To se pak děly věci!
Ako vidíš z dnešného hľadiska starý kultový film Nosferatu? Navštívil si niekedy Oravský hrad, kde sa odohrávalo niekoľko strašidelných scén?
Nosferatu je kultovní nezpochybnitelný klenot expresionismu! Na Oravském hradu jsem byl …. ale to už je pár set let zpátky …
Prečo ste si vybrali cover od BAUHAUS Bela Lugosi´s Dead? Zaujímavé je že Lugosi bol z Maďarska rovnako ako Báthorička a vedľajšie Rumunsko je domov Draculu...
Viděla jsi film Hlad? V prvních minutách filmu se odehrává upírská scéna z jakéhosi nočního klubu ve kterém hrají Bauhaus zmíněnou píseň v drátěné kleci. To je tak úžasná scéna která Tě hned na začátku posadí do křesla. Chtěli jsme udělat cover verzi nějaké klasické gotické písně. Bylo to jasný, jenom co se Petr o tomto záměru zmínil. Vzdali jsme poctu Bauhaus a Belovi zároveň. … a zajímavé to je…a to velmi...jsou dokonce určité prameny které tvrdí, že Alžběta Báthoriová je v rodové linii Vláda IV – Draculy.
A čo Čachtice? Práve ide do kín nový film o Báthoričke, kde sa snažia očistiť jej krvavú povesť napriek historickým faktom...
Bohužel jsem Čachtický hrad nenavštívil, ale plánuji to na letošní léto. Samozřejmě o tom vím, že tento film jde do kin. Abych pravdu řekl moc nevěřím že by se panu Jakubiskovi povedlo toto naprosto úžasné téma zpracovat tak, abych odcházel z kina nadšený. Možná se mýlím. Uvidíme.
Aký je tvoj pohľad na kresťanstvo? V čo veríš? Myslíš, že je viera potrebná?
Víra v životě člověka je velmi důležitá. Já ale nejsem stoupencem žádné církve. Člověk ví moc dobře sám ve svém nitru co je správné, a záleží jen na něm co s tím udělá. Velmi mě zajímá příběh Ježíše Nazaretského. Knihy Páté evangelium nebo Da Vinciho kód jsou myslím velmi blízko skutečnosti.
Čo sa týka architektúry, sú kostoly mnohokrát skvostnými kultúrnymi klenotmi. Máš nejaký obľúbený kostol, alebo sa týmto božím domom zďaleka vyhýbaš?
Kostelům se nevyhýbám a mám nejraději takové ty zastrčené v horách. Mám i svůj oblíbený. Je to kostel sv. Jakuba kousek od Jihlavského náměstí. A pak mam ještě jedno oblíbené místo, je to kaple sv. Jana Nepomuckého u Jihlavy. To je hodně osobní, tam jsem v roce 2005 vstoupil do svazku manželského.
Čím vám učarovalo práve 13. storočie? Chcel by si žiť v tej dobe?
Učarovalo nám právě těmi čáry a rozhodně bych v této době žít nechtěl.
Vampírizmus - sú podľa teba stále medzi nami vampíri? Máš rád cesnak?
Asi máš namysli ty upíry kteří v noci vstávají z hrobů a pijí krev svých obětí. Ano, myslím že jsou stále mezi námi! Česnek mi vůbec nevadí, naopak mám ho velmi rád. Bohužel Petr je na něj alergickej. Stačí když si někdo u stolu dává něco s česnekem a úplně mu zrudnou oči a zčervená kůže.
V čo sama verím, sú duševní vampíry. Poznáš osobne takýchto ľudí, ktorí ťa dokážu už len svojou prítomnosťou na smrť unaviť a vycucať z energie?
Já myslím, že to je nejrozšířenější forma vampyrismu vůbec. Každý se s ní setkává dnes a denně. Ani já nejsem výjimkou. Záleží jen na člověku jak blízko k sobě si nechá tuto bytost přiblížit.
Spôsobuje ti spln mesiaca nejaké reakcie, vedľajšie účinky?
Myslíš zvětšené špičáky? Nebo transformaci těla? Ne tak to ne... nebo o tom nevím. Ale rád se na úplněk dívám. Úplně mě fascinuje a za jasných letních nocí jsem schopen sedět na zahradě a sledovat ho celé hodiny. Několikrát jsem při úplňku volal Petrovi abych se sním podělil o tu nádhernou atmosféru a on měl pokaždé vypnutej mobil. Já nevím kde furt lítá …..
Myslíš, že je niečo po smrti a veríš v predurčený osud? Cítiš rešpekt voči smrti?
Mám velký respekt ke smrti. Je to magický přechod. Transformace do jinam. Prošel jsem několik regresí a jsem přesvědčen že smrtí život nekončí. Zároveň si myslím, že existují paralelní světy kterých je ten náš součástí. Každý kdo přichází na tento svět má daný jistý úkol a jak každý přistupuje k životu, si sám určuje dění věcí budoucích. Jinak řečeno přítomností si utváříš svojí budoucnost.
Sú nejaké temné miesta na Zemi, kde by si sa rád pozrel?
Takových je spousta, ale za všechny bych jmenoval jen Aghartu a Neuschwabenland ….
Moony
Daleká je cesta k novým obzorům