Kapela illuminated darkness je zľahka tajuplný projekt z moravského Zlína. Na webe o nej veľa informací nie je, až keď sme ju kontaktovali, dozvedeli sme sa, že sa jedná o one-man band a teda (aspoň zatiaľ) čisto štúdiový projekt, naviac tak trochu zámerne anonymný. Napriek tomu, že kapela na svojom webe hovorí o pomerne dlhej historii, na začiatku roku 2020 vydala svoje debutové album "Adventvs Malignvs". Jeho protagonistu sme vyspovedali cez e-mail.
Aká je teda história illuminated darkness?
Je to vlastně můj první hudební projekt. S domácím nahráváním jsem začal v roce 1989, ještě krátce před převratem. Pokoušel jsem se o metal, ale vzhledem k mizernému vybavení a malým znalostem o hudbě vznikl tak trochu industriál a tak trochu hodně velká katastrofa. Postupně jsem se něco o hudbě naučil a pořídil si nějaké vybavení, tak už to bylo lepší. Každopádně, ty staré nahrávky jsem dělal pod jinými názvy, název Illuminated Darkness jsem začal používat v roce 2008. Asi jsem v té době cítil, že je potřeba se od těch starých věcí odpoutat a začít na novo. Ale samozřejmě jakási kontinuita tam je, prostě jsem navázal na to, kam jsem se do té doby dostal.
Od roku 2008 je to už pomerne dlhá doba, prečo vyšlo debutové album až v roku 2020?
Metal byla první hudba, kterou jsem se pokoušel tvořit, ale poměrně brzy jsem svůj záběr poněkud rozšířil. Aktuálně třeba hraju asi v pěti kapelách, a žádná z nich není metal. V současné době buď sám, nebo s dalšíma lidma pracuju asi na pěti albech. Je to prostě tak, že tvořím poměrně hodně hudby, ale jen málo z toho je metal. Takže na Illuminated Darkness nezbývalo a nezbývá moc času. Na materiálu z alba jsem začal pracovat právě v roce 2008, ovšem vždycky jsem se tomu chvíli věnoval, pak jsem dělal něco jiného, a tak pořád dokola. Šlo mi to opravdu hodně pomalu, ale někdy v roce 2018 byl materiál hotový, takže jsem všechno znovu nahrál a dal dohromady. Pak se to ještě zdrželo u kamaráda, který dělal zvuk, takže finálně bylo hotovo až koncem roku 2019. Vlastně 30 let poté, co jsem začal s prvními nahrávkami. To je úžasné a asi i trochu smutné, co?
A čo je teda tvoja „naj“ hudba dnes?
Já jsem dost dlouho poslouchal vážnou hudbu. Prošel jsem ledasčím a nejvíc jsem poslouchal soudobou vážnou hudbu, nejlíp úplně ty nejšílenější experimenty, které většina lidí po chvíli vypíná. Zajímalo mě, jak je ta hudba udělaná. Já jsem hudbu nakonec i vystudoval, takže bych řekl, že o ní něco vím, proto to pro mě není jen o tom, že hudbu poslouchám, ale také ji analyzuju tak trochu po technické stránce. Pokud by šlo o jména, tak k mým nejoblíbenějším v tomhle oboru patří Arnold Schönberg a jeho dodekafonie, Iannis Xenakis a jeho šílené zvukové architektury, ale třeba i něco umírněnějšího, jako jsou třeba skladby Arvo Pärta....
...pokračovanie v 14.čísle zošitu s podnázvom:
"Mrazivé Tiene Pod Dobrovodskými Uhliskami"
Aká je teda história illuminated darkness?
Je to vlastně můj první hudební projekt. S domácím nahráváním jsem začal v roce 1989, ještě krátce před převratem. Pokoušel jsem se o metal, ale vzhledem k mizernému vybavení a malým znalostem o hudbě vznikl tak trochu industriál a tak trochu hodně velká katastrofa. Postupně jsem se něco o hudbě naučil a pořídil si nějaké vybavení, tak už to bylo lepší. Každopádně, ty staré nahrávky jsem dělal pod jinými názvy, název Illuminated Darkness jsem začal používat v roce 2008. Asi jsem v té době cítil, že je potřeba se od těch starých věcí odpoutat a začít na novo. Ale samozřejmě jakási kontinuita tam je, prostě jsem navázal na to, kam jsem se do té doby dostal.
Od roku 2008 je to už pomerne dlhá doba, prečo vyšlo debutové album až v roku 2020?
Metal byla první hudba, kterou jsem se pokoušel tvořit, ale poměrně brzy jsem svůj záběr poněkud rozšířil. Aktuálně třeba hraju asi v pěti kapelách, a žádná z nich není metal. V současné době buď sám, nebo s dalšíma lidma pracuju asi na pěti albech. Je to prostě tak, že tvořím poměrně hodně hudby, ale jen málo z toho je metal. Takže na Illuminated Darkness nezbývalo a nezbývá moc času. Na materiálu z alba jsem začal pracovat právě v roce 2008, ovšem vždycky jsem se tomu chvíli věnoval, pak jsem dělal něco jiného, a tak pořád dokola. Šlo mi to opravdu hodně pomalu, ale někdy v roce 2018 byl materiál hotový, takže jsem všechno znovu nahrál a dal dohromady. Pak se to ještě zdrželo u kamaráda, který dělal zvuk, takže finálně bylo hotovo až koncem roku 2019. Vlastně 30 let poté, co jsem začal s prvními nahrávkami. To je úžasné a asi i trochu smutné, co?
A čo je teda tvoja „naj“ hudba dnes?
Já jsem dost dlouho poslouchal vážnou hudbu. Prošel jsem ledasčím a nejvíc jsem poslouchal soudobou vážnou hudbu, nejlíp úplně ty nejšílenější experimenty, které většina lidí po chvíli vypíná. Zajímalo mě, jak je ta hudba udělaná. Já jsem hudbu nakonec i vystudoval, takže bych řekl, že o ní něco vím, proto to pro mě není jen o tom, že hudbu poslouchám, ale také ji analyzuju tak trochu po technické stránce. Pokud by šlo o jména, tak k mým nejoblíbenějším v tomhle oboru patří Arnold Schönberg a jeho dodekafonie, Iannis Xenakis a jeho šílené zvukové architektury, ale třeba i něco umírněnějšího, jako jsou třeba skladby Arvo Pärta....
...pokračovanie v 14.čísle zošitu s podnázvom:
"Mrazivé Tiene Pod Dobrovodskými Uhliskami"
interview
Očistím se plameny
