Temné uličky pražské skrývajú vo svojich útrobách jednu zaujímavú BM formáciu NAURRAKAR, ktorá sa koncepčne venuje najmä atómovej energii a s tým súvisiacej mizantropii. Vyzerá to, že táto téma bude rozdelená do trilógie a následne ponechaná minulosti. Minulý rok predstavili svoj druhý album "Apogeum" s českými textami a priliali tak čerstvého oleja do klasického čierneho plameňa, z čoho vyplýva, že sú hudobne ovplyvnení najmä starými českými BM legendami. Ak chcete zažiť post apokylyptickú atmosfétu po zhodení jadrových bômb, určite je na to najvhodnejší práve tento ich nový album. Vyšiel ako na CD (Werewolf Prod), tak ja na klasickej kazete (Evil Horn Rec), čiže totálna stará škola musí byť. Na otázky odpovedali dvaja členovia, Ego (guit, bass) a Angmar (vox).
Aké boli vaše zámery s novým albumom "Apogeum"?
EGO: Zdravím do Necrosphere! S „Apogeem“ byly záměry jasné jako u každého nového alba. Aby bylo silnější a zajímavější než to předchozí, aby bylo nejlepší z celé dosavadní tvorby. Musím říct, že jsme s albem plně spokojeni a že se podařilo, co bylo záměrem.
Má skladba Tak pravil... niečo spoločné s Friedrichom Nietzschem? Ste zástancami jeho filozofie?
ANGMAR: Ano, Tak pravil… je samozřejmě aluzí na Also sprach Zarathustra od Nietzscheho. Nikdo z kapely by se určitě neoznačil za satanistu. Všichni jsme spíš racionální empirici, takže určitě je i mně osobně bližší spojit naši tvorbu s nihilismem než satanskou tematikou. F. W. Nietzsche je pro mě určitě nejvýraznější filosof, takže tematika duševního aristokratismu nebo nadčlověka se v nových skladbách opírá i o jeho vliv. Není to ale stěžejní část. Spíše ta hlubší. Mám raději, když je v textu jasná příběhová linka, do které se dá ponořit. Takže by se to vlastně dalo označit jako lyrická epika. Abych vyšel klukům vstříc a držel se dané linky jaderné tématiky, kterou nasadili na předchozích počinech, snažil jsem se to skloubit s temnou a rituální stránkou lidství. Jakýsi náznak náboženství nové doby, založený ale na přirozených potřebách místo dogmatismu. Nejvíc je to patrné v Sedmé pečeti. K tomu ztělesnění smrti, která je rozhodně v takovém světě všudypřítomná. Z toho mi vyšel obraz, který bych ještě rád promítl do další desky, kde bychom jádro a postapo asi uzavřeli.
Apogeum je najvzdialenejšie miesto Mesiaca od Zeme. Má tento názov nejaký skrytý, metaforický význam?
ANGMAR: Nebylo sice cílem v názvu alba hledat metaforu, ale podtext tam bezpochyby je. Jelikož jde o pozici Měsíce, kdy se nachází nejdál od Země, dá se to v kontextu alba přirovnat k osudu lidské rasy uvnitř děje. Náš zbytek pokolení je zde také zachycen na nejzazší hranici únosnosti života. Navíc v radiací zamořeném a vyprahlém světě už se dál moc dostávat nedá a stačí jen málo, aby se život v námi známé podobě úplně vytratil. Stejně tak by se Měsíc jednou mohl vymanit ze zemské gravitace a zmizet v hlubinách vesmíru. Asi mohu prozradit, že pokud vše klapne a neseznáme lepší název, ponese další deska titul pravého opaku, tj. Perigeum. Tím se dá předpokládat, že život v určité formě se zachovat podaří. Ale to bych moc předbíhal. Hlavní ale bylo vyhnout se explicitnímu zachycení jaderné apokalypsy, jak tomu bylo na předchozích deskách. To téma v takhle neředěné podobě už jsme považovali za vyčerpané.
Čo vás najviac fascinuje na jadrovej energii? Myslíš, že jej objav bol pre ľudstvo prospešný? Zaujímal si sa aj o jadrovú katastrofu v Černobyle?
EGO: Černobyl je klasika, ale mě osobně nejvíc fascinují atomové a termonukleární bomby. Ta strašná ničivá síla kterou dokážou vyvinout, totální zkáza, kterou dokážou způsobit – to mě neskutečně fascinuje. I z fyzikálního hlediska. Objev atomové energie je rozhodně přínosem, i když je to obrovsky nebezpečné pro všechen život na planetě. Je to dobrý sluha, ale špatný pán. Nicméně žádná technologie není „dobrá nebo zlá“ - záleží jen na tom, jak se využije.
P.S. Doporučuji film Trinity and Beyond, ve kterém je mimochodem i výborná hudba.
Ako by mala znieť pravá Black Metalová nahrávka v dnešných dňoch? Myslíš že sa niečo zmenilo oproti 90tym rokom?
EGO: Znít by měla trochu jinak – minimálně zvukově. V devadesátých letech dle mě black metal měl svůj vrchol a já celkem lituji, že jsem ho nemohl dělat v té době. Nicméně od té doby došlo k vývoji žánru i nahrávací technologie a je potřeba to respektovat, využít toho. I přesto, že BM je žánr poměrně tradicionalistický a sluší mu oldschool. Zkrátka, nechme devadesátkový metal poslechu a obdivu a nahrávejme desky hodné aktuální doby...
Myslíš že klávesy a ženské spevy patria do Black Metalu? Vedel by si si niečo podobné predstaviť vo vlastnej hudbe?
EGO: My hrajeme black metal podle poměrně přísných pravidel, ale pokud by na to přišlo a hodilo se to do vyznění nahrávky, vůbec bych se ženským vokálům a klávesám nebránil. Jejich vhodné použití může atmosféru výborně pozdvihnout. Ultra-ortodoxní přístup sice velí „žádné klávesy a ženské vokály“, ale podle mě black metal nemá slepě následovat hloupá dogmata. To patří do náboženství.
Je pre vás dôležité byť odlišní od ostatných? Na čo sa najviac zameriavate, či už z hudobnej, textovej, alebo imidžovej stránky?
EGO: My se vždy zaměřovali především na hudební stránku, mít vlastní rukopis a přístup. Ideální je znít tak, aby každý hned poznal, o kterou kapelu jde – to je extrémně obtížná věc a v našem žánru to platí dvojnásob. Obdivuju kapely, které to s lehkostí dokážou – např. takoví Inquisition, Gorgoroth, Dark Funeral nebo Darkened Nocturn Slaughtercult. Po prvním tónu je znát, která kapela hraje.
Myslíš že to kapele môže pomôcť, alebo skôr uškodiť ak často menia členov?
EGO: Střídání členů by mělo být vyvážené – časté střídání je katastrofa, ale téměř v každé kapele se stane, že některý člen už tomu nedává, co je potřeba (nechce nebo nemůže). Je jasné, že takový člen by měl odejít co nejdřív a nová krev (nový člen na jeho místo) pak kapelu osvěží. To může být velmi prospěšné.
Čo hovoríš na posledné albumy Burzum, dokážeš ich počúvať?
EGO: Přiznám se, že novou tvorbu Burzum sleduji pouze z velkého povzdálí. Zvlášť, když už z nich téměř vymizel metal... Feeling mají příjemný, ale s ultimátními kulty jako třeba „Det som engang var“ nebo „Filosofem“ se to nedá vůbec srovnávat. Nicméně návratové album „Belus“ (r. 2009) mne velmi příjemně potěšilo.
Blíži sa jeseň a s ňou aj najkratší deň roka, tzv. sviatok Samhain, tekvice, padajúce lístie, pochmúrne počasie, veľa tmy. Fascinuje ťa toto obdobie?
EGO: Samozřejmě – od toho dne po slunném létě nastupuje temnota. Temné myšlenky, pochmurnost a v neposlední řadě inspirace ke skládání – k tomu je toto období z celého roku nejvhodnější.
Pomaly sa blíži rok od vydania druhého albumu "Apogeum". Začínate už premýšľať o novom materiáli? Vedel by si si predstaviť začlenenie nových prvkov, alebo chcete zostať verní čistému Black Metalu?
EGO: Na novém materiálu jsme začali pracovat už těsně po vydání „Apogea“, dokonce jsme letos na jaře nahráli a vypustili dvě skladby - „Glowing Spring of Wastelands“ a „Beholding the Spectres“. Další skladby vznikají… a zůstáváme věrni čistému black metalu!
http://bandzone.cz/naurrakar
Ego, Angmar 17. 8. 2018 Storm
Aké boli vaše zámery s novým albumom "Apogeum"?
EGO: Zdravím do Necrosphere! S „Apogeem“ byly záměry jasné jako u každého nového alba. Aby bylo silnější a zajímavější než to předchozí, aby bylo nejlepší z celé dosavadní tvorby. Musím říct, že jsme s albem plně spokojeni a že se podařilo, co bylo záměrem.
Má skladba Tak pravil... niečo spoločné s Friedrichom Nietzschem? Ste zástancami jeho filozofie?
ANGMAR: Ano, Tak pravil… je samozřejmě aluzí na Also sprach Zarathustra od Nietzscheho. Nikdo z kapely by se určitě neoznačil za satanistu. Všichni jsme spíš racionální empirici, takže určitě je i mně osobně bližší spojit naši tvorbu s nihilismem než satanskou tematikou. F. W. Nietzsche je pro mě určitě nejvýraznější filosof, takže tematika duševního aristokratismu nebo nadčlověka se v nových skladbách opírá i o jeho vliv. Není to ale stěžejní část. Spíše ta hlubší. Mám raději, když je v textu jasná příběhová linka, do které se dá ponořit. Takže by se to vlastně dalo označit jako lyrická epika. Abych vyšel klukům vstříc a držel se dané linky jaderné tématiky, kterou nasadili na předchozích počinech, snažil jsem se to skloubit s temnou a rituální stránkou lidství. Jakýsi náznak náboženství nové doby, založený ale na přirozených potřebách místo dogmatismu. Nejvíc je to patrné v Sedmé pečeti. K tomu ztělesnění smrti, která je rozhodně v takovém světě všudypřítomná. Z toho mi vyšel obraz, který bych ještě rád promítl do další desky, kde bychom jádro a postapo asi uzavřeli.
Apogeum je najvzdialenejšie miesto Mesiaca od Zeme. Má tento názov nejaký skrytý, metaforický význam?
ANGMAR: Nebylo sice cílem v názvu alba hledat metaforu, ale podtext tam bezpochyby je. Jelikož jde o pozici Měsíce, kdy se nachází nejdál od Země, dá se to v kontextu alba přirovnat k osudu lidské rasy uvnitř děje. Náš zbytek pokolení je zde také zachycen na nejzazší hranici únosnosti života. Navíc v radiací zamořeném a vyprahlém světě už se dál moc dostávat nedá a stačí jen málo, aby se život v námi známé podobě úplně vytratil. Stejně tak by se Měsíc jednou mohl vymanit ze zemské gravitace a zmizet v hlubinách vesmíru. Asi mohu prozradit, že pokud vše klapne a neseznáme lepší název, ponese další deska titul pravého opaku, tj. Perigeum. Tím se dá předpokládat, že život v určité formě se zachovat podaří. Ale to bych moc předbíhal. Hlavní ale bylo vyhnout se explicitnímu zachycení jaderné apokalypsy, jak tomu bylo na předchozích deskách. To téma v takhle neředěné podobě už jsme považovali za vyčerpané.
Čo vás najviac fascinuje na jadrovej energii? Myslíš, že jej objav bol pre ľudstvo prospešný? Zaujímal si sa aj o jadrovú katastrofu v Černobyle?
EGO: Černobyl je klasika, ale mě osobně nejvíc fascinují atomové a termonukleární bomby. Ta strašná ničivá síla kterou dokážou vyvinout, totální zkáza, kterou dokážou způsobit – to mě neskutečně fascinuje. I z fyzikálního hlediska. Objev atomové energie je rozhodně přínosem, i když je to obrovsky nebezpečné pro všechen život na planetě. Je to dobrý sluha, ale špatný pán. Nicméně žádná technologie není „dobrá nebo zlá“ - záleží jen na tom, jak se využije.
P.S. Doporučuji film Trinity and Beyond, ve kterém je mimochodem i výborná hudba.
Ako by mala znieť pravá Black Metalová nahrávka v dnešných dňoch? Myslíš že sa niečo zmenilo oproti 90tym rokom?
EGO: Znít by měla trochu jinak – minimálně zvukově. V devadesátých letech dle mě black metal měl svůj vrchol a já celkem lituji, že jsem ho nemohl dělat v té době. Nicméně od té doby došlo k vývoji žánru i nahrávací technologie a je potřeba to respektovat, využít toho. I přesto, že BM je žánr poměrně tradicionalistický a sluší mu oldschool. Zkrátka, nechme devadesátkový metal poslechu a obdivu a nahrávejme desky hodné aktuální doby...
Myslíš že klávesy a ženské spevy patria do Black Metalu? Vedel by si si niečo podobné predstaviť vo vlastnej hudbe?
EGO: My hrajeme black metal podle poměrně přísných pravidel, ale pokud by na to přišlo a hodilo se to do vyznění nahrávky, vůbec bych se ženským vokálům a klávesám nebránil. Jejich vhodné použití může atmosféru výborně pozdvihnout. Ultra-ortodoxní přístup sice velí „žádné klávesy a ženské vokály“, ale podle mě black metal nemá slepě následovat hloupá dogmata. To patří do náboženství.
Je pre vás dôležité byť odlišní od ostatných? Na čo sa najviac zameriavate, či už z hudobnej, textovej, alebo imidžovej stránky?
EGO: My se vždy zaměřovali především na hudební stránku, mít vlastní rukopis a přístup. Ideální je znít tak, aby každý hned poznal, o kterou kapelu jde – to je extrémně obtížná věc a v našem žánru to platí dvojnásob. Obdivuju kapely, které to s lehkostí dokážou – např. takoví Inquisition, Gorgoroth, Dark Funeral nebo Darkened Nocturn Slaughtercult. Po prvním tónu je znát, která kapela hraje.
Myslíš že to kapele môže pomôcť, alebo skôr uškodiť ak často menia členov?
EGO: Střídání členů by mělo být vyvážené – časté střídání je katastrofa, ale téměř v každé kapele se stane, že některý člen už tomu nedává, co je potřeba (nechce nebo nemůže). Je jasné, že takový člen by měl odejít co nejdřív a nová krev (nový člen na jeho místo) pak kapelu osvěží. To může být velmi prospěšné.
Čo hovoríš na posledné albumy Burzum, dokážeš ich počúvať?
EGO: Přiznám se, že novou tvorbu Burzum sleduji pouze z velkého povzdálí. Zvlášť, když už z nich téměř vymizel metal... Feeling mají příjemný, ale s ultimátními kulty jako třeba „Det som engang var“ nebo „Filosofem“ se to nedá vůbec srovnávat. Nicméně návratové album „Belus“ (r. 2009) mne velmi příjemně potěšilo.
Blíži sa jeseň a s ňou aj najkratší deň roka, tzv. sviatok Samhain, tekvice, padajúce lístie, pochmúrne počasie, veľa tmy. Fascinuje ťa toto obdobie?
EGO: Samozřejmě – od toho dne po slunném létě nastupuje temnota. Temné myšlenky, pochmurnost a v neposlední řadě inspirace ke skládání – k tomu je toto období z celého roku nejvhodnější.
Pomaly sa blíži rok od vydania druhého albumu "Apogeum". Začínate už premýšľať o novom materiáli? Vedel by si si predstaviť začlenenie nových prvkov, alebo chcete zostať verní čistému Black Metalu?
EGO: Na novém materiálu jsme začali pracovat už těsně po vydání „Apogea“, dokonce jsme letos na jaře nahráli a vypustili dvě skladby - „Glowing Spring of Wastelands“ a „Beholding the Spectres“. Další skladby vznikají… a zůstáváme věrni čistému black metalu!
http://bandzone.cz/naurrakar
Ego, Angmar 17. 8. 2018 Storm
interview
Návrat na povrch mrtvého světa
